4.Kapitola

27. května 2009 v 16:50 | Fénix | Harry Potter a Nový začátek

,,Dobrá tedy,"přikývl Voldemort.

,,Tvůj úkol bude jednoduchý,pro tvoji osobnost ,tedy,"dodal Voldemort.

,,Najdeš Brumbála a zabiješ ho!"

Harry zvedl hlavu.

,,Brumbála?"zeptal se překvapeně.

,,Proč Brumbála?"zeptal se znova.

Pokusil se,aby jeho otázka nezněla příliš hloupě,ale jeho ironicky hlas nezabral.

,,Hf.Harry,Harry,copak jsis nevšiml,že je to teď jediný člověk,který mi stojí v cestě.Je poslední,kdo by nečekal,že ho jeho vlastní žák osobně zabít,věří ti tak,že je schopný tě pustit k sobě tak blízko,abys ho mohl s přehledem odstranit."

,,To je sice vskutku zajimavé,ale já ho nedokážu zabít!Je nejlepší,jediný svého druhu.Myslíš si,že mě nechá,abych ho zabil"otřásal se Harry.

Při pomyšlení na Brumbálovu smrt se mu zvedal žaludek.Tohle přece nemohl udělat.Nemohl zabít člověk,který mu tolik věřil.Který ho tolik naučil.To nemohl dopustit.Ale nemá na vybranou,jestli to neudělá,Hermiona zemře.

,,To je to samé,jako by si tvrdil,že dokážeš zabít mě,"usmál se Voldemort a tiše se uchechtl.

,,Takže,abych si to ujastnil.Posíláš mě na sebevražednou misi.Pokud ho nezabiju,Hermiona zemře.Pokud on zabije mně,zemřeme oba.A ještě k tomu nepočítám,že nemám jistotu,že Hermionu dostanu živou."

,,Přesně tak,"odpověděl Voldemort klidně.

,,Trefil si to."

,,Za prvé si musíš ujastnit co vlastně chceš.Jestli to,že zachráníš tu mudlovskou šmejdu,nebo ušetříš Brumbála."

,,To jsem pochopil už od začátku."

,,Takže,jak si se rozhodl?"zeptal se Voldemort.

Ticho.

,,Doufám,že správně,"pověděl křečovitě Harry.

,,Fajn.To by bylo."

,,Takže k tomu,jak to uděláš."

,,Brumbál je podle mých informacích stále v Bradavicích.Tam by ho měl vyhledat a zabít."

,,To je všechno?"zeptal se Harry.

,,Ne,až ho zabiješ.Přineseš mi jeho prsten.Má znak lva.Je sto procentní šance,že ho bude mít na sobě.To mi věř.Brumbál ho totiž nikdy nesundává."

,,Fajn,to je uklidňující,"odbyl ho Harry.

,,A pak se dostaneš z Bradavic a přemístíš se na místo,které ti určím.Tam ti osobně předám tu holku a na důkaz toho,že je Brumbál mrtvý mi předáš prsten."

,,Zajimavé.Velice zajimavé.Dobrej plán,ale nesplnitelný,"odporoval Harry.

,,Jakto,nějaký problém?"zeptal se sladce Voldemort.

,,Jo.Jak se mám podle tebe dostat do Bradavic?Jsou chráněný líp než tvoje slipy ve skříni."

,,Moc vtipný,"odfrkl si Voldemort.

,,Každopádně to je tvoje věc.Máš na to 48 hodin,jakmile opustíš toto místo."

,,Dám ti dva dny na to abys jses dal do pořádku a pořádně jsis odpočinul.Budeš potřebovat každý tvůj vlas.A abych ti dokázal,že nejsem tak zlý,jak si myslíš tu holku pošlu k tobě do cely.Určitě se budeš chtít o ni postarat,ale varuji tě,pokud to nestihneš zabiju ji.Nebudu čekat,až se uráčíš ukázat.To je asi vše.Máš ještě otázku?"

,,Kdy mi řekneš to místo,kde se mám přemístit a s tebou setkat?"

,,Až budeš na odchodu."

,,Fajn,"odsekl Harry.

,,Odvedtě je,"zavelel Voldemort.

Malfoyovi vzali Harryho s Herminou na ramena a odvedli je bolestivě do cely.

Tam je obadva nechali napozpas.Harry se pokusil pohnout.Žádný úspěch ale nezaznamenal.

Zato Hermioně se to dařilo o něco líp.Slyšel její bolestivé vzlyky.

,,Míno?"

,,Harry?Jsi to ty?Já myslela,že už tě nikdy neuvidím,"zachroptěla.

,,Mrzí mě to,"řekla.

,,Pšst."

,,Všechno bude v pořádku,neboj,"zašeptal.

,,Slibuji."

Harry pohlédl na Hermionu.Neviděl ji do tváře,ale poznal by ji kdekoliv.

Poznal by jí po hlasu.Hlas o kterém se mu zdálo.Vždycky si přál slyšet jeho tón.

Nevěděl jak tohle dopadne,ale tohle si neodpustí.Zklamal všechny.Ron by tohle nedopustil.

Nikdy by nedovoli,aby na se Hermioně něco stalo.Pod jeho ochranou by nikdo na ní nestáhl ruku.

Vrtalo mu hlavou jak mohl přistoupit na to,že má utíct a nechat ji tam.

Voldemort říkal něco o tom,že se obětovala,ale netušil jak.Neměl ponětí,co se dělo pak když ho zasáhla ta kletba.Poslední co uviděl bylo rudé světlo,vycházející z Malfoyovi hůlky.

Pak se probudil v téhle mokré cele.Byl několikrát mučen.Nikdy nepochopil,jak to mohl přežít.Vždy když si myslel,že ho Voldemrt zabije,přišli k němu jeho gorily a odtáhla ho zpátky do lochu.

Na chvíli se zasnil.Pak přiměl svou ruku k pohybu a pevně stiskl Hermioně zápěstí na důkaz toho,že je u ní.Hermiona proplétla do ní své prsty a pevně ho sevřela.Harry ucítil jediné teplo vycházejíci z téhle místnosti.

,,Proč,si souhlasil,"zeptala se mírně.

,,Nemůžu.Nemůžu tě tady nechat zamřít.Slíbil jsem to.Nemůžu tě ztratit."

,,Komu si to slíbil,"zeptala se chladně.

,,Ronovi."

Při těchto slovech Hermiona vzlykla.

,,On.....On je mrtvý...."zavzlykala.

,,Cože?..To není možný."zalapal po dechu Harry.

Z očí mu vytryskly slzy.

,,On..Proč on?"zeptal se vztekle.

,,Zachránil mě.Pokusil se mě zachránit,ale když jsme utíkali....Zbili jsme jenom my dva.Všichni byli v bezpečí.Přemístili jsme je.Našli jsme způsob jak to kouzlo na přemisťování zrušit.Ale bylo pozdě. Nestihli jsme to.Neměli jsme na výběr.Utíkali jsme.Jen utíkali.Pak u toho útesu šla..." Hermiona se zastavila v půl věty.Nemohla dál,ale věděla,že to musí říct.Musí říct pravdu.Jeho nejlepší kamarád si zaslouží vědet jak umře.

,,Kletba...Mířila na mě.Ron mě strhl k zemi.Bylo to je tak,tak.."zašeptala.

,,Byli jsme na kraji.Ten útes se najednou zřítil.Těsně za mnou."plakala Hermiona.

,,Chytla jsem kořeny stromů.Vyšplhala jsem.Viděla jsem Rona.Křičel.Padal.Měls vidět jeho oči.

Byli plné beznaděje.Plné smutku.Jeho ruce se mě snažili dotknour.Jako by čekal,že ho zachráním.Ale já to nedokázala.Promiň Harry,"brečela Hermiona.

,,Nemůžeš za to.Nedostali by jsme se do takového maléru.Nebýt Snape a mě."

,,Kdyby tam byl Brumbál,všechno mohlo být jinak."

,,Brumbál"zopakoval křehce.

,,On...věřil Snapovi.Myslím si,že věděl,že je zrádce.Nehodlal si to připustit.Proto jsme na to doplatili."

,,Až ho půjdu zabít.Budu na to myslet,"zašklebil se Harry a zavřel oční víčka.

Fajn mám aspoň jeden důvod ho zabít.