Cosi zavrzalo.Dveře cely se rychlým pohnutím otevřely.Smrtijed vstoupil dovnitř.Položil tác s jídlem na zem,rozhlédl se po místnosti,sebral nepotřebné věci a rychlým nenuceným krokem odkráčel.
Zavirající dveře probudily Harryho bezesné snění.
Harry si sebral topinku a hladově se do ní zakousl.
Dobrá pomyslel si.
Harry otevřel krabici s lektvary z ní sebral malou zelenou lahvičku lepkavé tekutiny.
Přičichl si,zašklebil se a vypil obsah lahvičky.
Ucítil kysele pálivou vůni.Pak pocítil mírnou úlevu.Přešel k tašce s oblečením.Vytáhl matně zelenkavé tričko,tmavé džíny a větrnou bundu.Tiše se oblékl a upravil.Zbývá mu jen pár hodin.
Pak se posadil ke zdi a výmyšlel nekonečně dlouhý plán,jak z téhle situace vybruslit.
V tom se mu před očima zaleskly digitalní hodinky.
Pání.Chce abych byl přesný. zasmál se Harry a nasadil si je.
Bylo tři hodiny odpoledne.
Hermiona zamlžila očima a mírně zvedla hlavu.Smutně se podívala na Harryho a s hlasem pochopení ho pozdravila.
,,Ahoj."
Harry se usmál.
,,Čau."
,,Jsi připravený?"zeptala se mírně.
,,Jo.Jo jsem,"ujistil ji.
,,Za dva dny si pro tebe příjdu."
,,Ještě tě to nepřešlo?"řekla zklesle.
,,Ne, slíbil jsem to.A navíc nechci tě ztratit."
,,Dobře,"dodala.
,,Budu čekat,"vzdala to Hermiona.
Harry se mžiku postavil,klekl si před ní a podíval se jí do očí.
,,Já příjdu,"řekl tiše a pomalu.
,,Já vím,"řekla.
,,Vím,že příjdeš.Jsi už takový.Znám tě dost dlouho."
,,Možná,"pronesl tiše Harry,mírně se k Herrmioně naklonil a lehce a sladce jí políbil.
Ta se nebránila.
,,Nezklamu tě,"
,,Já vím."
Uběhlo pár hodin.Harry si vzal poslední dávku lektvaru.Dojedl jídlo,které mu k večeru přinesli a mlčky čekal na to až si pro něho příjdou.
Čekání se protahovalo a minuty se dál tísnili v nečekaných hodinách.
Bylá půlnoc.Dveře cely se otevřely.Dovnitř vešel mladý Malfoy.
,,Hej Pottre!Pán tě čeká,"zařval na něho.
Harry vstal rozhodnutý ho následovat.Malfoy si ovšem své poznámky jen tak neodpustil.
,,Neboj o tu holku se ti mile rád postarám.Asi si s ní pohraju,"rochnil se.
V tu chvíli ho Harry srazil ke dveřím a přitiskl mu rukama hrdlo.Malfoy sotva dýchal.Tuhle reakci nečekal.
,,JESTLI SE JÍ JENOM DOTKNEŠ OSOBNĚ TĚ ZABIJU,"odpověděl klidně a dál důraz na každou slabiku.
,,Když to zkusíš,můj otec tě zabije.Stačí jeden špatný pohyb a příjdeš o svou šanci dostat se ven.Rozmysli si to,"varoval ho a poukázal na hůlku míříci mu na záda.
Harry Malfoye pustil.Ten se uchechtl a smetl prach ze svého hábitu.
,,Půjdeme?"ozval se Lucius.
Harry se naposledy ohlédl po Hermioně a pevným krokem vyšel z místnost.
Draco je vedl.Šli mírně osvícenou chodbou,vypadající dost zašle.Její tapety byli pokryté zelenou plísní.Sem a tam ucítil Harry nepříjemný zápach,kterého si nikdy nevšiml.
Svítilny občas vynechávaly svou zář,takže na určitých místech nebo částích chodeb nešlo rozeznat napojující se cesty nebo průchody.Byla tam jen pouha tma.Proto si Harry pomyslel,že nečekané utěky se tady nedají uskutečnit.Vězni sotva rozeznávali chodby ukrývající se za roušky tmy.Bylo celkem nemožné si zapamatovat ve skoíčeném stavu nějaký úsek či chodbu.Když procházeli kolem osamocené sochy,připomínající nějakého starého čaroděje,všiml si Harry na tapetě velkých zaschlých fleků pravděpodobně od krve.Ta socha tam byla,aby zakryla všechnu tu hrůzu co se tady stala.Harrymu se mírně zvedl žaludek.Lucius dál na něm mířil hůlkou a po každém kroky ho usilovně sledoval.Čekal na jakýkoliv pokus o zradu.Pokračovali dál.Harry si nepamatoval,že by cesta trvala tak dlouho.Dál si prohlížel chodby či průchody,kterými procházeli a vnímal každičký detail nebo nesrovnalost.Dospěl k názoru,že s úklidem se tady zjevně nenamáhají a nečekaně zjistil,že tohle bude asi největší vězení,které Voldemort vlastní.Fakt,že tad přežívalo přes tisíc věznů,čekající v bídných vzpomínkách na svoji smrt mu naháněla husí kůži.Bylo to podzemí připominající labyrint,ale Malfoyovi rozhodně věděli kam jdou.
,,Jen tak por zajimavost,"přerušil ticho Harry.
,,Kolik tu máte věznů?"
Lucius se ušklebil a pyšně mu odpověděl.
,,Přes patnácet hladových krků,ze kterých každý den vydoláváme informace."
Radči se nebudu ptát,co se s nimi stane.
Trvalo to dalších pár minut,než došli do úzké chodby,ve které ho Voldemort vždy mučil.
Lucius s Dracem se zastavili,uvolnili Harrymu cestu,schovali své hůlky do hábitu a postavili se ke stranám dveřích.
,,Pán tě očekává,"pronesl Lucius a pootočil klíčem.
Harryho přes jeho kulaté brýle oslnila nepříjemná zář světla.
Limit 3 komentíky .Dík.