Můj svět - Moje tvorba na Blog.cz

Harry se prodíral točitou chodbou,vedoucí neznámo kam.

Za sebou slyšel běh dalšího lovce.Ten silně vzdychal a po chvilkách křičel jeho jméno.

,,Pottre!"

Nemožné,aby se takhle rychle postavil,omráčil jsem ho.Viděl jsem jak padal k zemi a nehýbal se.Myslel jsem,že je přinejmenším v bezvědomí.Je silnější než jsem si myslel, lapal po dechu Harry a běžel dál.

Zrychloval jak jen to šlo.

,,Neřvi Snape!Tvůj čas taky přijde,"křičel po něm Harry.

Konečně uviděl konec chodby.Otevřel bezmyšlenkovitě dveře a zabouch je.

,,To tě na chvíli zdrží."

,,Zamcio duo,"řekl Harry a na dveřích se objevily stohy železa.Ty se spojili s okolní stěnou a vytvořili silnou barikádu.

Harry se rozhlédl po místnosti.

,,Ve-velká síň?"zeptal se sám sebe.

,,Správně Harry."

Brumbál stál přesně před Harrym.Ten tiše polkl.

,,Rád tě vidím Harry."

Harry mlčel.

,,Vím,že si mě přišel zabít.Profesor Snape mě varoval,"řekl klidně Brumbál.

Harry se rozzuřil.

,,Kdyby nebylo Snapea,nemuseli bysme riskovat naše životy,Ron by žil a Herminoa by byla v bezpečí,"rozkřičel se Harry.

Brumbál vyšel z roušky tmy.Harry si ho mohl pořádně prohlédnout.Vůbec se nezměnil.Jediný rozdíl spočíval v jeho tváři.Vrásky se mu leskly po celém jeho obličeji.Brumbál byl starší než si ho Harry pamatoval.

,,Je to zrádce.Zradil nás,"byl bez sebe Harry.

V té chvíli Harry ucítil,že Snape se dobýva dovnitř.

,,Bombarde!"

Dveře se ani nepohnuli.

,,Já vím,"stišil se Brumbál.

,,Cože?"

,,Vím,co je zač."

,,Nechápu",řekl vztekle Harry.

,,Měl vás zradit.Bylo to naplánované."

,,Cože?Vy jste se snad zbláznil?Nechal jste náš pobít.P-proč?

,,Protože se Voldemort dozvědel o prstenu,"vysvětlil Brumbál a zvedl pravou ruku,na ní se zatřpytil prsten se znakem lva.

,,Co s tím má společného Snapeova zrada?"

,,Museli tě zajmou Harry,věděl jsem,že tě Voldemort pověří,tak špinavou práci,jako zabít mě.Toho jsem využil.Naplánovali jsme to se Severusem tak,aby vás napadli a aby tě zajali spolu s Hermionou.Odjakživa jsem věděl,že k ní necítíš jen přátelství.Využil jsem toho pouta a Voldemort udělal přesně to,co jsem od něj očekával.Poslal tě získat prsten a zabít mě.Na tuto chvíli jsem čekal."

,,Ron byl taky ve vašem plánu?"strnul Harry.

,,Ne pan Weasley,neměl zemřít a taky nezemřel,"řekl Brumbál mlčky.

,,To není možné,Hermiona ho viděla zpadnout.Zřítil se,"odporoval Harry,ale z celého srdce si přál,aby to byla pravda.

,,On nespadl,byl zachráněn.Je v bezpečí.V doupěti,"ujišťoval ho Brumbál.

,,Ron žije?!"

,,Co s tím má společného ten psten?Proč je tak důležitý?"

,,Voldemort si častokrát kladl otázku,proč mě nedokázal porazit,"začal Brumbál,,,Nevěděl proč jsem tak silný,nikdy to nezjistil až do předešlé doby,pak zjistil od Severuse,že jsem poněkud zvláštní,otec mi pře lety dal tento prsten.Ten obsahuje starou magii,která má moc vymítit velké zlo.Předává se z generace na generaci a nositeli dává velkou moc a sílu,proto jsem byl neporazitelný.

,,Byl?"přerušil ho Harry.

,,Ano,byl."pokračoval Brumbál.

,,Dostal jsem ho v sedmnácti letech.Ten čas otec usoudil,že jsem připraven stát se jeho nositelem,jenže já stárnu Harry,už nejsem tak silný jako dřív.Prsten to vycitíl.Proto jsem usoudil,že je čas předat ho dalšímu nástupci.Nikdy jsem neměl ale potomka.Nedokázal jsem si najít lásku,která by mě milovala,nikdy jsem neukusil štěstí v manželství.Rozhodl jsem se ho předat tobě.Ale aby prsten fungoval,musíš udělat to,proč se jsem dnes přišel.Jen tak ti bude doopravdy patřit.Voldemort o téhle části neví.Myslí si,že patří tomu,kdo si ho nasadí.Jinak by nebyl bláhoví a neposlal by tě tady.

,,Já nechci vás zabít,nemůžu,"koktal Harry.

,,Udělej to Harry,prosím,"tentokrát byl Brumbálův hlas smířený a laskavý.

,,Jedině tak porazíš Voldemorta,"dodal.

,,Harry!"

,,Avada kedavra,"

Brumbálovo tělo padlo k zemi.

Harrymu se roztřepaly kolena.

,,O-omlouvám se,"vykoktal.

Do očí mu vyhrkly slzy.

,,Proč?"zeptal se do ticha.

Snape se konečně dobil dovnitř,vrhl se do dveří a podíval se na mrtvého ředitele.

,,Zabil si ho,nevěřil jsem,že to dokážeš,"řekl ledově Snape.

Harry se podíval na Snapea nenávistným pohledem.Jeho slzy stále kapaly na látky hábitu.

,,Neublížím ti,ukážu ti cestu ven,vem si ten prsten a zmiz!"

Harry se odmítal pohnout.

,,Pottere!Probuďte se!Udělal jste co jste musel,máte málo času."

Při myšlence na Hermionu a Rona se konečně probral.Zavřel Brumbálovy oční víčka.

,,Omlouvám se,odpuste,"

Vzal z jeho nehybné ruky prsten,schoval ho do kapsy a následoval Snapea.

,,Varuji vás Pottre,Voldemort nemá v úmyslu vás nechat jít,"

,,Já vím,"přikývl Harry.

,,Jděte touhle chodbou,ta vede do Prasinek.Máte zhruba 30 minut na to se dostat na konec.

Já se postarám o to,aby dnes v noci,nikdo další nezemřel."

,,Co budete dělat?"stihl se zeptat Harry.

,,To nechte na mě,teď už běžte,nezapomentě si ten prsten nasadit.Jděte!"zavelel Snape.

Harry se rozběhl podobnou chodbou vedoucí z úschovny loděk.Po pár minutách běhu ztrácel dech.Nedokázal se rozběhnout.Jeoh oddechy se nebezpečně zrychlovaly.

Vlnky potu mu ztékaly po celém těle.Harry odhodil Hábit.Na sobě mu zůstalo propocené tričko a džíny.V ruce svíral hůlku a běžel dál.

Konečně uviděl světlo.Bylo zakopáno hromadou hlíny a kamení.

Všechno se zřítilo a cesta se uvolnila.Harry se vyhrabal ven.Nechal se pohladit lehkým vánkem a naposledy se rozhlédl po kráse Bradavic.Teď tu bylo jenom dvacet smrtijedů,Voldemort,plno připravených hůlek a nenávisti.Bylo to přesně jako tenkrát.Minulost se opakuje.

,,Zdravím vás."