V životě stačí pouze jedenkrát šáhnout pro krabičku cigaret a už jste závislí,stačí jen vhodit dvacetikorunu do automatu v herně a potápíte se do vlastní noční můry. V paměti mám svou první cigaretu v paměti mám svoji první hráčkou hru. Jenže jsem mizernej hráč, hraju hru ,která nemá pravidla a říká si ,,život."
Existuje ale člověk ,kterej se mi ty pravidla snaží určit a ten člověk, je pro mě nejdůležitější vyjjímka lidstva. Jenže čím více se on snaží,tím více já neposlouchám,ale přesto ho miluji. Nikdy bych ho nevyměnil,rval bych se za něj a bojoval,ale ... jsem jenom člověk,mám svý zápory a těmahle tu osobu ztrácím.Vím to..
Před devíti měsíci změnil můj život směr, a to zcela. Nejenom tím,že se mi podařilo uzavřít jednu kapitolu života,ale i tím,že jsem tě potkal. Celej život se otočil o 360 stupňů. Jenže já tu zatáčku nezvládl,snažil jsem se ale...Omlouvám se , ale nemám tolik životů..
Kvůli svému snu jsem nekouřil,nepil a makal na sobě..Teď to nezvládám, mám nejhorší známky,stal se ze mně strašněj kurevník,jen kvůli tomu,že si potřebuji ulevit od toho podělanýho stresu,od tý temnoty co je ve mně. Tedka kouřím..Bezmyšlenkovitě si dám,však proč ne..Je to normální ne? Znám jenom klubovnu,koupelnu a knížky..Jsem na střední škole ne? Ale tak proč po každý písemce dostanu za pět ? Proč? Je to snad tím,že se neumím učit? Je to snad tím,že před písemkou jsem schopnej odvykládat celou látku od začátku až do konce? A pak dostanu zadání práce a odevzdám prázdnej papír ? Proč nedokážu zvládnout to co ostatní? Ehm?
Nejsem superman ani batman,nejsem superhrdina,nemám logické myšlení a vlekou fyzickou zdatnost ale..
Dobře zmílil jsem se.. Sen se proměnil v prach,tedka budu čtyři roky se strachovat jestli se mi podaří udělat maturita a co potom ze mně bude,teďka budu jen rychleji dospívát a ztrácet svoje dětství,však proč ne..jsem na střední škole..nejlepší v republice..:-P